Včelařská konference

Mám nakoupené rámky mimo jiné i z olše, pokud mohu soudit podle barvy dřeva. V pohodě, i po letech. Ale jde o langstrotha a ten má silné laťky, takže pevnost posoudit nemohu.

Karel

Na rámky se podle mně hodí skoro každé dřevo, které se dá sehnat za rozumnou cenu.
Limituje spíš strojní vybavení, protože některá dřeva vyžadují ostré nebo výkonné nástroje. Například vrba nebo topol se tupými nástroji hodně třepí, při zpracování třeba dubu levné nástroje dostávají hodně zabrat.
Potom limituje technologie výroby rámků - některé dřevo se rádo štěpí klidně i přes léta a díry pro hřebíky nebo spony je tak vhodné předvrtávat. Třeba topol, buk, habr, bříza. Ale i obyčejný smrk se poměrně snadno štípe.
Pak limituje pevnost dřeva, měkká méně pevná dřeva u velkých rámků potřebují silnější loučky. Zatímco při výrobě z tvrdých dřev je možné tloušťku louček snížit a tím zmenšit mezeru, kterou musí včely překonávat mezi nástavky. U zadováků kvůli uchopování a vytahování kleštěmi limituje životnost rámků tvrdost dřeva horní loučky rámku.
Málo vhodné je zřejmě akátové dřevo. Je hodně tvrdé a hodně tupí nástroje a při vysychánání hodně rozpraskává, takže spousta vyrobených latiček by byla nepoužitelná.
Smrk a lípa se uvádí jako nejvhodnější asi proto, že jsou nejdostupnější a zároveň oboje poměrně vhodné na zpracování. A některé odpadní smrkové dřevo - třeba to ze spodních částí silných smrkových kmenů, bývá někdy i měkčí než běžné lípové dřevo.
Já jsem zkoušel smrk, lípu, olši, dub, habr, javor, jasan,břízu, jabloň, topol, vrbové "měkkotiny" a tuším ještě střemchu, prostě co dům a palivové dřevo dalo a s určitými odchylkami šly rámky vyrobit ze všeho.